Přijde takhle rabín do baru, ve kterém všichni tančí a bezvadně se baví. Dojde k barpultu a ptá se číšníka, jestli si může odskočit. V tu chvíli celý bar ztichne a všichni se dívají k pultu. Číšník povídá: „No, opravdu si nemyslím, že byste měl.”
„Prosím vás, proč ne?”
„No, víte, vedle umyvadla je socha mladé nahé dámy, která je kryta jen jedním fíkovým listem.”
„No a? Prosím vás, člověka, jako jsem já, taková socha vůbec nezajímá.”
Tak mu číšník ukázal, kterým směrem jsou záchody. Rabín se tam ihned vydal. Když se po pár minutách vrátil, všichni už zase tancovali a bavili se. Tak jde k baru a zas se ptá číšníka: „Prosím vás, já tomu nerozumím. Když jsem přišel, všichni se bezvadně bavili, ale najednou ztichli, a teď se zas baví a tancují...”
„Teď, když jste jedním z nás, můžu vám něco nalít?”
„Počkejte, já tomu pořád nerozumím!”
„To máte tak. Pokaždé, když někdo nadzvedne ten fíkový list, tady v místnosti zhasnou světla. Takže, co si dáte?”
Americká dáma v nejlepších letech zavítala do knihkupectví.
„Chtěla bych nějakou knihu,” pravila.
„Má to být něco lehčího, madame?” zeptal se úslužně prodavač.
„Na tom přeci nezáleží,” pravila madame poněkud nakvašeně, „jsem tu samozřejmě vozem.”
-
+


25. 12. 2011
Četa amerických vojáků hlídkovala na irácké hranici. Na jedné hlídce našli v příkopě u cesty ošklivě pobitou mrtvolu iráckého vojáka. O kus dál v příkopu na opačné straně našli ošklivě pobité tělo amerického vojáka, který byl však naštěstí ještě naživu. Podepřeli mu zkrvavenou hlavu a ptali se ho, co se stalo.
Šeptem a ztěžka jim začal popisovat tu divnou událost: „Šel jsem po této cestě, ozbrojený po zuby. Na druhé straně cesty stál těžce ozbrojený irácký voják. Přišel jsem k němu, podíval se mu zpříma do očí a zakřičel: Saddám Husajn je bezcharakterní prolhané prase! Podíval se mi taky zpříma do očí a zakřičel: George Bush je taky bezcharakterní prolhané prase! No a když jsme tam stáli a třásli si rukama, sejmul nás náklaďák!”
-
+


25. 12. 2011